Zdravím. Od mého posledního komentáře uplynula nějaká chvíle a lecos jsem se dozvěděl.
Nejsem 100% psychopat. Jsem prostě jiný. Vidím svět jinak než ostatní.
Řekl bych, že mám jinou stavbu mozkových neuronů. Nevím, jestli jsem se tak už narodil nebo to něco zapříčinilo v raném dětství, kdy se mozek rozvíjí. Jsem prostě prázdný, mrtvý...jako by někdo vzal pryč celou moji identitu, moji lidskost. Jediná stálá nálada, která mě provází celý můj život je neustálá negativita.
Jako malé dítě jsem byl skutečně nespoutaný v násilí. Manipuloval jsem s ostatními dětmi, aby ho pro mě páchali. Já sám to pak popíral před dospělými a hrál slušného. Vždycky skočili na mou nevinnost.
Postupem času jsem si ale uvědomil, že neslušné a nepřiměřené chování je mi odporné. Přišlo mi, že takoví lidé si zaslouží můj vztek mnohem více, než nevinní lidé. Sami páchali bolest a teď se jim to vrací. To mě naplňuje mnohem více, než ničit životy těch co si to nezaslouží. Už nikdy nevztáhnu ruku na nevinné. To by bylo neslušné. A abych se tomu vyvaroval rozhodl jsem se jít stranou a příliš je nezatahovat do svého života. Jsem si vědom své zrůdnosti, ale je to moje podstata. Nejlepší je se s tím smířit a naučit se pravidlům.
Trochu jsem se rozepsal, ale doufám, že vám to jako odpověď stačí. Zajímal by mě i váš příběh pokud budete chtít o sobě psát samozřejmě. Ondra