Jak rozeznat psychopata

"Životní cíle psychopatů bývají moc, majetek, sex, ale tím nejzákladnějším cílem je jen jeden - moc, a to pokud možno absolutní, samoúčelná moc. Mít moc obvykle znamená mít přístup k majetku i sexu, při kterém jde více o kontrolu, ovládnutí partnerky nebo partnera než o vlastní prožitek." MUDr. František Koukolík, DrSc

Trochu podrobněji k rysům psychopata:

Povrchnost, mělkost, oploštěný afekt:

Nejsou schopni popsat pocity a emoce. Mohou být schopni to předstírat, ale požádejte je, aby své pocity popsali, rozvedli či vysvětlili - a jsou ztraceni. Řeknou vám něco v tom smyslu, že je napadáte. Ano, cítí se napadeni.

Předstírání emocí. Protože psychopatům chybí empatie, jsou odkázáni na svůj většinou velice dobrý pozorovací talent. Celý život se učí předstírat emoce co nejvěrohodněji. Tam, kde cítící člověk vnímá srdcem, co se děje, psychopat vnímá hlavou a rozumem. Pozoruje - neprožívá. Pak také předvede herecký výstup - a nic víc než to. Pokud se psychopat mine ve svém odhadu a předvede vám chybnou emoci, poznáte to. Například, když vás obejme, přestože to nepovažujete za vhodné. Běžný člověk to pozná empatií, psychopat je odkázán na rozum. Empatie je neomylná, psychopat omylný. Kdykoliv máte pocit "tady není něco v pořádku", berte tento svůj pocit vážně!

(cit.) ".. vlastnost „nepřítomnosti duše" z nich činí velmi účinné „stoje". Mohou být velmi talentovaní, mohou psát vědecké práce, napodobovat slova o citech, ale po čase je jasné, že jejich slova neodpovídají jejich činům. Jde o typ člověka, který může tvrdit, jak jsou zdevastováni žalem a kteří následně odejdou na večírek „aby zapomněli." Problémem je: oni OPRAVDU zapomenou. " lidé bez duše psychopati [»](cit.)

Bezcitnost: psychopat vykazuje nepřítomnost výčitek svědomí a také zcela povrchní cítění a citové prožívání. Nerespektuje city lidí kolem sebe (nerespektuje ani jejich práva). Bezcitnost vede ke krutostem. Psychopat není ochoten převzít odpovědnost za vlastní činy. Pokud je vnější mocí přinucen přijmout trest, uvědomí si "svět vyhrál nade mnou" a může se z toho zhroutit. Veškeré negativní věci pečlivě a okamžitě externalizuje - vždy za "to" může okolí, ostatní, kdokoliv jiný. Psychopati nadto mimořádně dobře předstírají emoce, často tak, že jsou "ještě skutečnější než skutečné". Občas ale udělají chybu a přehnané divadlo sehrají v neadekvátní situaci. Pak to působí divně - vznikla mezera pro odhalení.

Nechápou osobní hodnoty. Nejsou schopni těmto věcem porozumět, ani se jimi zabývat. Neexistuje způsob, jak jim tyto věci vysvětlit. Ve svém životě jsou lhostejni k čemukoliv citově a duševně (či duchovně) diferencovanému. To, co dává životu lidský rozměr a smysl, nemá pro psychopaty žádnou váhu. Popírají existenci tohoto rozměru, vystupují proti němu ničivě. Pohrdají lidmi. Ničivě vystupují vůči dílům, která prezentují vhled a dosažení. Likvidují důvěru člověka ve smysl života.

Zcela bez altruismu. (Kromě toho čistě účelového).

Nepřítomnost výčitek svědomí nebo pocitů viny:

Psychopati jsou bez svědomí. Trvale a nenapravitelně. Neomlouvají se a nikdy nenapravují škody. Pokud něco naprosto pokazili, nejprve se (uraženě) stáhnou a následně se pokusí z celé situace vylhat. Že za to mohly okolnosti a kdokoliv jiný, jen ne oni. Tam, kde by zdravého člověka fackovala hanba, tam je psychopat povznesen, stále lehce nad věcí. Bezostyšně konstruuje minulost dle vlastní fantazie. A ve svůj prospěch.

Manipulativní a podvádějící:

Podvádění projevující se opakovaným lhaním, užíváním tzv. nicknames (přezdívek), využíváním druhých lidí pro vlastní zisk či blaho.

(cit.) „I přesto že jsou lhostejní k právům svých společníků, jsou schopní inspirovat pocity důvěry a jistoty." Psychopat nevidí žádný nedostatek ve své psychice, žádnou potřebu pro změnu." lidé bez duše psychopati [»](cit.)

Psychopati se liší od normální populace právě tím, že nejsou schopni dlouhodobé spolupráce. Na začátku spolupracují, jako ostatní lidé, ale po krátké chvíli spouští své podvodné chování.."

Po odhaleném podvodu psychopati většinou vyčkávají a čekají, že se na událost pozapomene. Pak začnou znovu, jakoby se nic nestalo.

Lhaní. Bez ostychu se dopouštějí lží. Patologické lhaní ve vlastní prospěch. Psychopat bude do "roztrhání těla" tvrdit evidentní lež. Ve vztazích je toto extrémně vyčerpávající, protože oběť se obvykle o to více snaží dokázat, že tvrzené není pravda. V praxi: pracuje mnohem více, psychopat nedělá nic, ale kritizuje, jaká je jeho oběť neschopná, líná, pomalá, pořád spí, všude je nepořádek, špína... a vyžaduje teplé večeře ve 4 ráno, po návratu z hospody. Psychopat si zajistí servis, absolutní kontrolu, moc. Výčitky svědomí nemá, hanba mu není. Podle něj je vše v pořádku.

Závislost na kontrole a moci. Závislost, která není pod kontrolou. Doslova posedlost, doživotní, neutlumitelná, které se nelze nijak zbavit. Můžete psychopata zbavit moci, ale nemůžete psychopata zbavit jeho touhy po kontrole a moci. Psychopat je z podstaty manipulátor. Když jde psychopat za svým, maskuje to. Tolik toho pro vás dělá, tolik vás miluje,.. a vy, "nevděčníci... jste tak neschopní, nevděční, nenávistní, slabí, chudí. Kde byste bez svého psychopata byli?" A tak dále, a tak podobně. Pokud už jste něco na tento způsob zažili, víte, o čem tu mluvím. Psycholožka Isabelle Nazare-Aga uvádí ve stati Jak poznat manipulátora 30 znaků, podle nichž identifikuje osobnost s manipulativními rysy. Za manipulátora považuje takovou osobnost, která vyhovuje aspoň 10 následujícím znakům:

1.      Je egocentrický

2.      Přenáší zodpovědnost ze sebe na druhé

3.      Navozuje u oběti pocit viny

4.      Nesděluje jasně své požadavky, potřeby

5.      Odpovídá většinou neurčitě

6.      Mění své postoje podle situace a podle osoby, s níž právě komunikuje

7.      Své potřeby zakrývá logickými důvody

8.      Požaduje od druhých dokonalost, neměnnost názorů apod.

9.      Zpochybňuje kvality druhých, nenápadně druhé kritizuje a soudí, hovoří o nich s despektem

10.  Rád komunikuje nepřímo. Přes třetí osobu, telefonicky, písemně apod.

11.  Zasívá nesvár, podněcuje podezíravost. Rozděluje, aby mohl lépe panovat

12.  Často ze sebe dělá oběť, aby ho ostatní litovali

13.  Nedbá na žádosti druhých, přičemž tvrdí pravý opak

14.  Využívá morálních zásad druhých k naplnění vlastních potřeb

15.  Citově či jinak vydírá nebo vyhrožuje. Skrytě nebo otevřeně

16.  Často mění téma uprostřed hovoru

17.  Vyhýbá se pracovním schůzkám a poradám

18.  Zaměřuje se na neznalosti druhých a snaží se tak vyvolat dojem, že „má navrch“

19.  Lže

20.  Hlásá lež, aby se dozvěděl pravdu. Překrucuje a interpretuje výroky druhých

21.  Závidí třeba i osobám velmi blízkým

22.  Nesnáší kritiku. Dokáže popírat zcela zřejmá fakta

23.  Nedbá na práva, potřeby a přání druhých

24.  Často vydává pokyny a nutí druhé jednat na poslední chvíli

25.  Jeho slovní projev zní logicky, avšak jeho postoje, činy nebo způsob života svědčí o pravém opaku

26.  Dává dary - někdy i grandiózní, nedává však nezištně, něco za ně vždy očekává, a to i s úroky, jelikož  to jsou jen "počáteční investice" za cílem získat mnohem více, moci vydírat svou oběť  a vše jí vyčítat (poznámka Ardie - autorky blogu); snaží se zalíbit, lichotí a nečekaně projevuje i drobné úsluhy

27.  V jeho přítomnosti se ostatní cítí nepříjemně a nesvobodně

28.  Jde naprosto důsledně za svým cílem, ovšem na úkor druhých

29.  Přiměje oběť k jednání, které by o vlastní vůli nejspíš nedopustila

30.  Lidé, kteří ho znají, stále o něm hovoří, i když není přítomen.

Manipulátor může používat i různé metody zaměřené na destrukci osobnosti manipulované osoby. Například cílové osobě či osobám nenápadně mění důvěrně známé prostředí tak, aby se v něm neorientovala a cítila nesvá. Když potřebuje, upozorňuje na své zásluhy a zároveň snižuje sebevědomí oběti. Neváhá věnovat dar velké ceny nebo půjčit peníze apod., protože si tím svou oběť morálně zavazuje. V manželství se manipulátor běžně dopouští citového vydírání. Snaží se vzbudit silné emoce (strach, pocit viny). Dokáže zcela rozvrátit rodinu.
(cit. Wikipedie)

Manipulativní chování, vztah k lidem jako k věcem a dělením lidí na silné a slabochy vede k tomu, že jejich vztahy nemají dlouhého trvání. Lidi jsou pro ně užiteční, pokud něco potřebují, pokud ne, pak jsou bezcenní.

Výstižně vyjádřené pochopení někoho, kdo vynaložil velké úsilí, aby se zpod vlivu psychopata dostal:
(cit.) "Pomáhání je velmi zrádné. Pomáháme tomu, kdo nemůže. Pomáháním odebíráme druhému kompetence k tomu, aby se sám postaral. (...) Pomáhání na nepravém místě bývá hrou o moc. (...) Sama jsem kdysi byla obětí nevyžádaného pomáhání a musela jsem vynaložit obrovské množství energie, abych se samozvaně pomáhajícího, kterého jsem vnímala jako parazita, zbavila."
(Zdroj: wahlgrenis.cz, Arentas 13.03.2010 [»])

Nedostatek realistických, dlouhodobých cílů:

Narcismus - pro narcistickou osobnost (psychopat je narcistní) je vždy reálná jen ta skutečnost, která odpovídá jejím přáním, jejímu myšlení a jejím pocitům.

Věří čemukoliv, o čem prohlásí, že to pravda je.

Je schopen popírat i zcela zjevnou skutečnost. I tváří v tvář faktům je schopen tvrdit, že neexistují.

(cit.) K psychopatii patří extrémní narcizmus spolu s naprostým nedostatkem smyslu pro skutečnost. Britské listy, Hitler, manažeři a nebezpečí psychopatie [»](cit.)

Ne, nejsou šílení, neblábolí nic o ufonech a skřítcích.. jde o to,

(cit.) že vždy jde o poruchu vztahu k druhým lidem a z ní vznikající pokřivené vnímání reality. Již jsem zmínil pojem narcizmus. Pro narcistickou osobnost je vždy reálná jen ta skutečnost, která odpovídá jejím přáním, jejímu myšlení a jejím pocitům. Narcistický člověk dojde snadno k přesvědčení o své neomylnosti a dokonalosti . Každý, kdo narušuje tento jeho obraz je nepřítel, proti němuž obrací svou agresi.. Britské listy, Hitler, manažeři a nebezpečí psychopatie [»](cit.)

Špatná sebekontrola:

Naprostá neschopnost zříci se okamžitého potěšení ve prospěch vzdálenějších cílů.

Běžný příklad ze života: psychopat ví, že na něho na nádraží čeká žena a jsou domluveni, kterým vlakem spolu pojedou domů. I tak ale zůstane psychopat sedět v hospodě (okamžité potěšení), přestože ženě dal slovo. Žena odvleče těžké věci, kočárek, děti sama. Má strach o muže, volá mu, nedostane smysluplnou odpověď. Není to poprvé, co se to stalo. Psychopat neplní závazky, sliby, dané slovo opakovaně. Tenhle psychopat domů dorazí třeba až následující den. Není na něj spoleh. Je nad věcí. Neomluví se. Nemá potřebu své selhání nějak odčinit. Obviní ženu. Přenese odpovědnost za to, co se stalo, na někoho jiného. Řekne jí, že je to její chyba.

Impulzivita:

Impulzivita a neustálá potřeba podnětů zvenku. Ponecháte-li je o samotě, doslova "lezou po zdi". Nudí se. Jako by žili v neustálém nedostatku zajímavých podnětů a měli snížený práh bolesti. Například podněty, které u ostatních lidí vyvolávají poplachovou, obrannou a únikovou reakci, u psychopatů vyvolávají spíše orientačně-pátrací reakci a zájem. Jako by jim bylo jedno, co cítí, ale hlavně, aby to bylo hodně silné.

http://www.stoplus.cz/archiv/psycho.html [»]
časopis 100 + 1, č. 5/2008 (cit.)

JAK SE POZNÁ PSYCHOPAT?

Americký soudní psycholog a přední expert Robert Hare uvádí dvacet znaků, podle nichž lze poznat psychopata. Soubor vyvinutý v osmdesátých letech minulého století je dnes známý pod zkratkou PCL-R (Psychopathy Checklist-Revised) a běžně se využívá pro diagnostické účely ve výzkumné a klinické praxi. Současná revidovaná verze obsahuje následující body, tedy charakteristiky, které psychopat obvykle má:

• výmluvnost a povrchní šarm - přehnané sebevědomí a pocit důležitosti
• neustálé hledání prožitků, pocit nudy - chorobné lhaní
• podvodné a manipulativní jednání - absence svědomí a pocitu viny
• citová povrchnost - chlad, nedostatek empatie
• příživnický životní styl - oslabená sebekontrola
• promiskuita - problematické chování od raného věku
• absence reálných dlouhodobých cílů - impulzivnost
• nezodpovědnost - neschopnost přijmout důsledky vlastního jednání
• početné manželské (nebo manželství podobné) vztahy - kriminalita v mladistvém věku
• nerespektování pokynů a úkolů - různorodá kriminalita

Pro každý z uvedených bodů existuje podrobnější popis a přesné pokyny k jeho identifikaci. Zjišťuje se, do jaké míry je daný jev přítomen (0 nepřítomnost nebo neprůkaznost, 1 pravděpodobný nebo částečný výskyt, 2 jednoznačná identifikace). Při vyšším celkovém součtu než 25 (v USA 30) bodů se již dá hovořit o psychopatické osobnosti. Zadání a přesné vyhodnocení testu mohou samozřejmě provádět jen školení odborníci s příslušnou praxí.

"Desatero" pro cítící bytosti

1.      UTEČTE!!! Okamžitě fyzicky zdrhněte od psychopata. Vedle něj/ní jste jen mrtvá věc bez života a naděje

2.      Máte právo být sami BEZ DŮVODU A VYSVĚTLOVÁNÍ

3.      Máte právo být, s kým VY chcete, BEZ DŮVODU A VYSVĚTLOVÁNÍ

4.      Máte právo mít se rádi BEZ DŮVODU A VYSVĚTLOVÁNÍ

5.      Máte právo mít svá vlastní přání, uskutečnit cokoliv si přejete a tak naplnit SVÉ POSLÁNÍ = BOŽÍ PLÁN, a to BEZ DŮVODU A VYSVĚTLOVÁNÍ

6.      Neexistuje nikdo, kdo by vás měl pro něco soudit, vydírat či něco vyčítat, jen vy sami a vaše odpovědnost.

7.      Vy jste se sem narodili s posláním a úkolem, MUSÍTE TO NAPLNIT, musíte se spolehnout JEN A JEN NA SEBE, NAJÍT TO a udělat to sami, za sebe, správně. Žádný magor vás nemá co soudit, hodnotit, ani manipulovat. To, co vy cítíte srdcem, JE pro vás správné.

8.      Nikdo za vás nesmí převzít zodpovědnost!!!

9.      Nikdo vám nesmí tvrdit, že s ním MUSÍTE být (protože, protože, protože…).

10.  Nejste povinni s kýmkoliv cokoliv sdílet, pakliže sami nevnímáte, že je to součást vašeho poslání tady. Pokud to není vaše poslání a CHCE TO JEN TEN DRUHÝ ČLOVĚK (protože, protože, protože), pak je to nejspíš psychopat a vnímá vás jen jako řízek.

...Myslím, že to úplně stačí, ne?

P. s. - tam nahoře je jen jeden, jasně:o) takovej malej, šťastnej chlápek, co by děsně rád, aby každý realizoval své možnosti a nadání na 110%. Tak mu, prosím vás, udělejte tu radost a už konečně ZAČNĚTE! (cit. z jiného webu)

Lidé bez duše – psychopati

Pro ty z vás, kteří chtějí porozumět psychopatii je Hervey Cleckleyho kniha The Mask of Sanity (Maska příčetnosti) naprosto nezbytnou studií psychopata, který není nutně typem zločince. Tato kniha již není k dostání. My jsme ji naskenovali a náš výzkumný tým pracovníků strávil dva týdny opatrného pročítání textu pro odstranění chyb převodu. Můžete si ZDARMA stáhnout celou knihu ve formátu PDF z odkazu vlevo nahoře.. (Přečtěte si ukázkovou kapitolu z Masky Příčetnosti)

„Příjemný", „Okouzlující", „Inteligentní", „Bystrý", „Působivý", „Inspirující sebevědomí", a „Velmi úspěšný u žen": Tyto a podobná označení jsou opakovaně užívána Cleckleyem v jeho slavných případových studií psychopatů. Dále jsou, samozřejmě, „nezodpovědní", „sebedestruktivní" a tak dále. Tyto charakteristiky zdůrazňují ohromnou frustrací a záhadu obklopující studie psychopatie.

Zdá se, že psychopati mají velké množství právě těch vlastnosti, které jsou nejvíce žádané normálními lidmi. Ničím nenarušitelné sebevědomí psychopata zdá se býti téměř nemožným snem a je obecně to, o co „normální" lidé usilují získat návštěvami kurzů zvýšení sebevědomí. V mnoha případech se zdá být magnetická přitažlivost psychopata pro členy opačného pohlaví téměř nadpřirozená.

Cleckleyho klíčová hypotéza týkající se psychopatů je, že vskutku trpí opravdovou duševní nemocí: hlubokým a neléčitelným nedostatkem emocí. Jestliže cití alespoň trochu, jde pouze o emoce nejnižšího druhu. Psychopat koná podivné a sebedestruktivní věci, protože následky které by běžného člověka naplnili studem, znechucením se sebou samým a hanbou, jednoduše nemají vůbec žádný vliv na psychopata. Co by pro ostatní znamenalo neštěstí, je pro něj pouhým pomíjivým nepohodlím.

Cleckley zároveň dodává podporu pohledu, že psychopatie je poměrně běžná ve společnosti obecně. Cleckley shromáždil některé případy psychopatů, kteří obecně normálně fungují ve společnosti jako podnikatelé, doktoři a dokonce jako psychiatři. Někteří výzkumníci nahlížejí na zločinnou psychopatii – která se často označuje jako porucha asociální osobnosti – za extrém „běžného" rozměru osobnosti.

My bychom charakterizovali kriminální psychopaty jako „neúspěšné psychopaty." Z toho vyplývá, samozřejmě, že mnoho psychopatů funguje ve společnosti a kteří si poradí lépe než ti, kteří se dostanou do rukou právního a sociálního systému.

Harrinton jde tak daleko, že považuje psychopata za nového člověka, za výsledek vývojového tlaku moderního života. Jiní badatelé tento pohled kritizují a poukazují na opravdové postižení, kterými klinický psychopat také trpí.

Studie „ambulantních" psychopatů – které nazýváme „zahradní typ psychopata" - nicméně sotva začal. Velmi mále je známo o nekriminální psychopatii. Nicméně někteří výzkumníci začali vážně zvažovat myšlenku, že je důležité zkoumat psychopatii ne jako umělou klinickou kategorii, ale jako obecnou osobnostní vlastnost napříč celou společnosti. Jinými slovy, psychopatie začíná být považována za více méně případ odlišného druhu člověka.

Jednou velmi zajímavou stránkou psychopata je jeho „skrytý život", který občas není velmi dobře ukryt. Zdá se, že psychopat má pravidelnou potřebu jít na „dovolenou do špíny a ponížení" stejným způsobem, jakým běžní lidé jedou na dovolenou do střediska, kde si užívají krásného okolí a kultury. Pro hlubší náhled a celkový pocit této podivné „potřeby" psychopata – potřeba, která nasvědčuje, že „chovat se jako člověk" je pro psychopata velmi stresující – si přečtěte více z The Mask of Sanity, kapitola 25 a 26.